Disciplínu máme každý přirozeně v sobě, kolikrát o tom ani nevíme. Disciplína je jako dítě, musíme se o ní starat a rozvíjet jí po celou dobu našeho působení na tomto světě. Disciplínu můžeme použít pro snadnější překonávání překážek, které zdoláváme v přítomnosti s pocitem lepší budoucnosti. Ne každý člověk, ale dokáže být sám sobě trenérem a proto se obrací na druhou osobu, které věří, k dosažení svého vytýčeného cíle. Pamatujte však, že nikdo za vás nikdy nic neudělá a je pouze na vás, jak propojíte vaši disciplínu s vášní, cílevědomostí a plánováním, aby se stala neocenitelným pomocníkem vašeho osobního rozvoje.

Kolikrát v našem životě jsme si položili otázku, že se nám nechce to, či ono? Kolikrát jsme se, ale sami sebe zeptali, proč se nám vlastně nic nechce? Je velice důležité umět se sebou komunikovat, je to taková komunikace se svým druhým já, které nás bud’ to podporuje nebo nás odrazuje. Čím více budete poznávat své tělo, tím více budete umět s ním komunikovat a naučíte se rozeznávat signály od lenivostí až k nutnosti volby vašeho činu, co byste měli nebo museli udělat.

Disciplína není dogma, které je stejné pro všechny z nás. Je to jako chemická struktura vaší osobnosti, která určuje, kým chcete nebo kým můžete být. Je na svém místě tam, kde cítíme a máte silnou motivaci, že veškeré vaše úsilí i dočasné nepohodlí stojí za to. Pamatujte, že čím více disciplíny v sobě naleznete, tím jednodušeji se vám bude žít. Cíle, které se vám dříve zdály nemožné, budou najednou hotové.

Nikdy není pozdě pro stavbu vaší disciplíny. Jakékoliv zlepšení, byť sebemenší, je krokem vpřed k vašemu vytýčenému cíli. Soustřeďte se a zeptejte se sami sebe, kde se momentálně nacházíte a kam vlastně směřujete. Určitě máte sny i životní cíle, které si chcete naplnit. Disciplína je vaším životním architektem, která kousek po kousku buduje od základů až k tvorbě zázraků ve vašem životě.

Dnešní společnost nám uměle vytváří všemožné varianty překážek, avšak už nás neučí, jak je máme překonávat a o to více se mezi námi potuluje negativní vlna. Negativní vlna dle mých zkušeností má pět stupňů účinku.

Prvním stupněm je reakce v běžném stavu. Zde jde o rychlou reakci na daný problém, většinou se jedná o nadávku nebo neverbální komunikaci (vulgární znakové gesta), která všichni dobře ovládáme.

Druhým stupněm negativní vlny je myšlenkový otřes, zde platí, že čím větší a silnější je, tím větší a silnější bude naše negativní reakce.

Třetím stupněm negativní vlny je její celoplošné šíření, zde platí systém řetězové reakce a to vezmu s sebou všechny, kteří na to přistoupí a přidají se na stranu negativního myšlení.

Čtvrtým stupněm negativní vlny je dočasný ústup negativního myšlení, kdy si myslíme, že vše pominulo a špatně odhadneme jev skutečností a negativní vlna se vrací ještě silnější.

Pátým a posledním stupněm negativní vlny je negativní vlnobití, zde jde o neustálý návrat negativních vln, které se odrážejí od okolí a mohou se i několikrát navracet. Platí zde také pravidlo, že čím větší překážka, tím větší může být negativní odraz.

Ochrana před touto negativní vlnou a jejími pěti stupni spočívá především v disciplinovanosti a šíření pozitivní energie v celoplošném měřítku. Zde jste již jako člověk, sám sobě trenérem, který si klade zvýšené požadavky na svoji disciplinovanost a stává se architektem svého života.

Změna situace je ve vašich rukou, vše závisí na převládající volbě a disciplinovanosti každého z vás.

5 pravidel: nelžu, nekradu, neberu drogy, ctím rodinu a držím slovo