V měsíci květnu jsme si dali s mými syny další výzvu. Mimo pravidelné tréninky a aktivity jsme si cíle stanovili takto; Uběhnout za měsíc Stan (51 let) 200km, Philippe (13 let) 50km a Oliver  (9 let) 30km. Běh s mými syny mě strašně baví, když vidím kluky, že mají snahu a přiznejme si, ne vždy mají vůli. Je to stín dnešní společnosti a situace v covidové izolaci dětí i dospělých. Snažím se syny technicky posunout dál v tom, jak ovládat správnou techniku běhu a to za jakéhokoliv počasí a také po psychické stránce a podpoře vývoje mladé osobnosti.

Včera při běhu s Philippe (13 let) jsme probírali téma výchovy a předávání zkušeností, která se dá přirovnat k procesu zpracování hrubého diamantu. Ptal jsem se ho, jaký je první krok. Shodli jsme se, že v první řadě je důležité najít ten hrubý diamant. Odpověděl jsem, že hrubý diamant se již narodil v jeho podobě a dnes ho pro představu pevně svírá ve své dlani. Ptal jsem ho, co bude dál a co s ním zamýšlí. Samozřejmě nevěděl, jak a co má odpovědět. Ptal jsem se dál; Myslíš si, že je kvalitní a jak zjistíš jestli není kazový? Odpověď byla; To ted’ nezjistím, táto. Řekl jsem, ano správně. Takže musíš začít pomalinku brousit každou stranu do vysněné podoby a hodnoty.

Protože hrubý diamant, který momentálně držíš v ruce, budeš každým dnem opracovávat svým přístupem k životu. Pouze poctivým přístupem získáš vysněný, třpytivý a opracovaný diamant nevyčíslitelné hodnoty. Pamatuj, že technika broušení diamantu spočívá v nenahraditelném osobním přístupu, který nelze nahradit ničím a nikým jiným. Mistrovské dílo vybroušení faset diamantu a výsledné celkové jeho hodnoty ukáže čas. V tomto diamantu nalezneš vše, co jsi mu svým osobním přístupem k životu obětoval a stává se tvým osobním certifikátem kvality. Časem se však může také stát, že při broušení uděláš chybu nebo nalezneš tolik nechtěný kaz.

Ptal jsem se Philippe, jak by reagoval? Jelikož s Philippe pracujeme již nějakou dobu na psychickém rozvoji, jeho odpověď mě nepřekvapila. Říká táto, to že po nějaké době udělám chybu nebo bych i nalezl kaz, tak mi přece nikdo, proto co jsem se musel všechno v životě naučit, abych dokázal vybrousit každou část svého diamantu nemůže vzít. Říkám správně synu. Při pohledu na svůj diamant vidíš skrz něj světlo tvého života a i případný kaz ti nezkazí radost pohledu. Mít a pevně držet v ruce osobně vybroušený diamant totiž žádný padělek nenahradí. Pokračujeme v běhu a vidím jak se Philippe spokojeně usmívá, i když je 30*C a na malou chvíli zapomněl, že je velké horko dnes pro běhání.

Večer sedím v pracovně a slyším jak Philippe v pokojíčku říká Oliverovi; „Bráško znáš ten příběh o vybroušeném diamantu?“ Ne, tak pojd’ já ti ho řeknu. Úsměv rozzářil moji tvář.